BAKU

Bakı, Baky, Баку

Je hlavní a největší město a zároveň také největší přístav Ázerbájdžánu. Leží na pobřeží Kaspického moře pod úrovní světového oceánu, na Apšeronském poloostrově. Baku je velice moderní město, s živými bulváry a spoustou luxusních obchodů.
Název Baku pochází ze starých perských jmén města Bad-kube, což znamená „město, kde vítr fouká“, nebo Baghkuh, což znamená „Boží hora“.
Baku má 2 074 300 obyvatel, nachází se nedaleko významných ropných polí a soustřeďují se zde rafinerie a většina ázerbájdžánského průmyslu. Dělí se na dvě základní části - "Staré město" (ázerbájdžánsky İçəri Şəhər) a novější okolní čtvrti. Rozkládá se na 260 m2.
Za dob SSSR bylo Baku páté největší v zemi po Moskvě, Leningradu, Kyjevě a Taškentu.
Baku je rozděleno do jedenácti administrativních částí (Azizbeyov, Binagadi, Qaradagh, Narimanov, Nasimi, Nizami, Sabayil, Sabunchu, Khatai, Surakhany and Yasamal) a 48 městských částí.
Baku je centrem vzdělávání v Ázerbájdžánu. Je sídlem mnoha státních i soukromých univerzit např. Ázerbájdžánská lékařská univerzita, Ázerbájdžánská státní ekonomická univerzita, Ázerbájdžánská státní naftová akademie, Ázerbájdžánská technická univerzita, Ázerbájdžánská univerzita jazyků, Akademie muzických umění v Baku, Univerzita slovanských jazyků v Baku, Státní univerzita v Baku, Ázerbájdžánská mezinárodní univerzita, Univerzita Khazar, Univerzita Odlar Yurdu, Univerzita Qafqaz, Univerzita Western atd.
Baku je členem OWHC a Sister Cities International, je také kandidátem na Olympijské hry v roce 2016.

Historie města

První psaná zmínka o Baku je z roku 885. Město se stalo významným po tom co město Šemaka bylo zničeno zemětřesením ve 12. století, vládnoucí šáh Shirvanshah Ahsitan I. ustanovil Baku novým hlavním městem. V roce 1501 šáh Ismail Safavi I. začal obléhat město. V této době bylo město celé obehnáno silnými zdmi, které byly omývány z jedné strany mořem a na druhé straně velmi hluboko zasahovali do země. V roce 1540 bylo Baku znovu ukořistěno Safavidovými vojsky. V roce 1604 byly zdi zničeny Íránským šáhem Abbasem I.
26. června 1723 po trvalém obležení a střílení z děl se Baku vzdalo Rusům. Podle dekretu Petra Velikého armády dvou pluků (2.382 lidí) nechali v Baku posádku pod velením knížete Baryatyanski, velícím důstojník města. V roce 1795 bylo Baku napadeno od chána Agha Muhammad Qajar, carské Rusko se bránilo a tím si začalo podmaňovat celý jih Kavkazu pro sebe. Na jaře 1796 vojska generála Zubova začala velké tažení na celý Kavkaz. Baku kapitulovalo po první žádosti Zubova, který poslal 6.000 bojovníků k obsazení města. 13. června 1796 vstoupily ruské flotily do Bakinského zálivu a posádky Ruského vojska byla umístěny ve městě. Generál Pavel Tsitsianov byl jmenován velitelem Baku. Později Car Pavel I. nařídil stažení ruských vojsk, ale v březnu 1797 nastoupil nový car Alexandr I., který měl velký zájem o ukořistění Baku. Roku 1803 Tsitsianov dospěl k dohodě s chánem Baku, ale smlouva byla brzy zrušena. 8. února 1806 město znova kapitulovalo, pod hrozbou generála Tsisianova. Potom Rusko podepsalo Gulistanskou smlouvu s Persií, kterým učinilo opatření pro postoupení Baku a většiny Kavkazu Íránu.

Doprava

METRO

V Baku funguje výborná síť metra, jmenuje se Bakı Metropoliteni.

Bylo otevřeno v roce 1967, po pádu komunismu bylo přepracováno na moderní síť. Centrální stanice jsou velmi hluboko a jsou velice krásně zdobeny. Každá zastávka má vlastní melodii.

V současnosti má dvě trasy:

Trasy	Název	Otevřena	Délka	Stanic
1.	Bakı Soveti - Həzi Aslanov	1967	18.43 km	13
2.	Dərnəgül - Günəşli	1968	25.68 km	7
Celkem			44.11 km	20

Fotogalerie metro v Baku

MARŠRUTKY

Autobusovou dopravu zajišťují soukromé minibusy (známé pod názvem maršrutky), které nemají pevné zastávky, zastaví na znamení u hlavních silnic nebo dle domluvy.

Tramvajová doprava již byla ve městě zrušena.

TAXI

Jsou zde dvě oficiální taxi služby a spousta soukromých taxikářů.

LETECKÁ DOPRAVA

V Baku je Mezinárodní letiště Hejdara Alijeva.

Leží 25 km na východ od Baku v Bině.

Je domovem národního dopravce Ázerbájdžánských aerolinií AZAL.

Letiště je určeno pro mezinárodní i vnitrostátní, pravidelný i nepravidelný letecký provoz. Letiště bylo v roce 1999 přejmenováno dle dřívějšího prezidenta Ázerbájdžánu Hejdara Alijeva. Byl také změněn IATA kód z dřívějšího BAK na nynější GYD.

Přímá linka Praha-Baku byla bohužel zrušena, přímo můžete letět např. Vídeň-Baku, s přestupem z Prahy např. přes Kyjev nebo Minsk.

 

LODNÍ DOPRAVA

Baku je největším přístavem v Kaspickém moři. Trajektové spojení funguje pravidelně z Baku napříč Kaspickým mořem do Turkmenbaši (dříve Krasnovodsk) v Turkmenistánu a Bandar Anzali a Bandar Nowšar v Íránu.

VLAKY

Přímé vlaky spojují město s Machačkalou, Moskvou, Rostovem, Charkovem a Kyjevem.

Telefon a internet

Mobilní spojení poskytují operátoři Azercell, Bakcell a Nar mobile.
Ve městě je dostatek telefonních budek, z domácích telefonů je místní volání (v rámci města) zdarma.
Hlavními dodavateli internetu jsou firmy ADaNet a AzInternet.

Co musíte v Baku vidět

PAMÁTKY UNESCO

V roce 2000 bylo Staré město Baku spolu s Palácem Širvanšáhů a Panenskou věží zapsáno do seznamu Světového dědictví UNESCO.

Staré město Baku
İçəri Şəhər , The Inner City /old town/

"Ičeri šeher" doslova znamená "centrum města", je to oblast Baku ohraničená pevnými zdmi. Návštěvníci tuto část Baku označují jako "Staré město", protože se jedná o nejstarší část Baku. Mnoho Ázerbájdžánců věří že centrum města právě tak jako Panenská věž bylo postaveno ve 12. století. Podle některých badatelů, bylo možná postaveno již v 7. století. Ulice jsou zde v neutrálních barvách - tóny hnědé, béžové, šedé a příležitostně bílé barvy. Staré město je důležitým znakem Ázerbájdžáské nezávislosti. Obchodnící město zdobí malebnými obchůdky a kavárničkami a snaží se nalákat turisty ze všech koutů světa. Ovšem pořád potkáte jen málo turistů v jeho klikatých ulicích. Snad je to dobře, protože tak aspoň Staré město Baku neztrácí nic ze svého půvabu. Cítíte se zde příjemně a přátelsky, proto také mnoho Ázerbájdžánců zve Staré město svým domovem.

 

Širvanšáhův palác nebo Palác Širvánšáhů
Şirvanşahlar sarayı, Palace of the Shirvanshahs

- je největším památníkem Shirvan-Absheronské větve Ázerbájdžánské architektury. Je položen v samém centru města Baku. Komplex obsahuje hlavní budovu paláce, pavilon Divanhane, krypty, šáhovu mešitu s minaretem, mausoleum šáha Seyida Yahya Bakuvi, portál na východě - Muradovu bránu a zbytky starých lázní. Palác začal stavět roku 1411 šáh Shirvanshah Sheykh Ibrahim I.

Panenská věž
Qız Qalası, The Maiden Tower, Девичья башня

Qız Qalası - neboli dívčí věž, staré jméno: Göz Qalası - "Oční věž" je věž ve starém městě Baku, původně stála přímo na břehu Kaspického moře .

Kvůli přestavbě na začátku 20. století ji nyní dělí od Kaspického moře městský veřejný park a rušná silnice.

Byla postavena pravděpodobně ve 12. století, možná i dříve /7. století/. Její architektonický sloh a stavební postup je dosud neznámý, odhaduje se, že byla postavena architektem Masud Ibn Davud, který byl pravděpodobně otcem architekta, který vytvořil Mardakan Round Tower stojící na Apšeronském poloostrově (Abseron Yasaqligi) na severovýchodě Baku. Qız Qalası je významná pamětihodnost a jeden z největších ázerbájdžánských národních symbolů, je vyobrazena na ázerbájdžánské měně a spoustě úředních dokumentů. Také většina suvenýrů, které si můžete dovézt z Baku je spojena s touto věží.

Je sídlem muzea, prodávají se zde upomínkové předměty, tradiční textil a keramické výrobky. Pod věží jsou zachovalé vykopávky a krámky s pravými ručně tkanými koberci. Výstup na věž určitě stojí za to. Pohled ze střechy je naprosto úchvatný - uvidíte pod sebou cesty a minarety starého města, přímořský národní park Maritime National Park, De Gaulle house a naskytne se Vám nádherný výhled na záliv v Baku. Večer bývá krásně osvětlena obzvláště pak na svátky jara /Novruz bayram/.

Qız Qalası je opředena spoustou legend. Nejpopulárnější je legenda o mladé dívce - dceři krále se kterou se chtěl oženit její vlastní otec. Zkoušela změnit jeho názor, ale on byl neústupný. Proto mu dala za úkol postavit pro ni tuto věž a slíbila, že až bude dostavěna vezme si ho. Král tedy začal stavět vysokou věž a dívka doufala, že snad za tu dobu změní svůj názor. Když byla věž dostavena král stále trval na svém a tak jeho dcera skočila z věže přímo do moře a zabila se.

Zajímavostí také je, že nikdy nebyla ukořistěna násilím a proto se také dochovala v původní podobě.

DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI

GOŠA GALA GAPISI

Qoşa qala qapısı, Gosha Gala Tower, Ворота Гоша-Гала

- je nejslavnější ze vstupů do Starého města Baku. Qoşa qala qapısı znamená v překladu dvojitá brána. Někdy se též nazývá jako Brána Šamachi. Brána je hlavním vstupem do Starého města a je jediná která se skládá ze dvou bran - vnitřní a vnější.

 

"Chrám věčného ohně" ATEŠGAH
Atəşgah nebo Ateshgyakh, Atashgah (Fire Temple)

Chrám věčného ohně Atešgah (v překladu "místo ohně" nebo "domov ohně") se nachází v městské části Baku - Suraxanı asi 15 km od centra.

Pochází ze 17. až 18. století a jedná se o stavbu známou prakticky na celém světě. Historické kořeny této stavby spadají do dob Zoroastrismu, chrám byl vybudován uctívači ohně, kteří tuto zemi považovali za svatou.

Celé okolí je známo naprosto unikátním přírodním fenoménem - ohněm, který hoří přímo ze země. Dominantou tohoto místa je Hinduistický chrám, kde uprostřed plane "věčný oheň" a dříve se zde odehrávali náboženské rituály. V okolních budovách se nacházejí malé místnosti mnichů "dervišů" - uctívačů ohně, kteří věřili, že tento oheň má zázračnou duchovní sílu a tuto víru si přinesli z Indie. Důkazem toho jsou i hinduistické nápisy na zdech. V dnešní době se již chrám k bohoslužbám neužívá, slouží jako muzeum. I původ tajuplného ohně je již objasněn - oheň stále hoří díky zemnímu plynu, který v místě chrámu a na dalších místech Apšeronského poloostrova plyne ze zemních otvorů.

Páteční mešita
Cümə Məscidi, Juma mosque (Friday mosque)

Páteční mešita nebo také Džuma mešita je postavena ve Starém městě Baku.

Původní budova páteční mešity byla dokončena v roce 1442. Dalších 450 let budova pomalu chátrala až v roce 1899 zámožný obchodník (ve své době jeden z nejbohatších mužů Baku) Haji Sheikhali Dadashov financoval stavbu nové mešity na starém místě. Sám Haji Sheikhali Dadashov je pohřben u vstupu do mešity. Původní 566 roků starý minaret stále stojí vedle mešity.

S nástupem bolševické revoluce v Rusku se přívrženci Lenina snažili vymýtit veškeré náboženské stavby v Ázerbájdžánu, který v roce 1890 dodával 98 % produkce ropy Rusku. Naštěstí tato mešita byla jednou z mála náboženských staveb, které unikly zbourání. Po mnoho let zůstala uzavřena a nepoužívala se. V roce 1967 se mešita stala domovem ázerbájdžánského Národního muzea koberců a aplikovaného umění. Nabízelo především ukázku tkaných a vázaných ázerbájdžánských koberců, doplněnou klenoty, výšivkami, výrobky z kovů a dřevořezbami.

Po rozpadu Sovětského svazu bylo Národní muzeum koberců a aplikovaného umění přestěhováno do Leninova muzea a přesně 25. srpna 1992 byla mešita vrácena ke svému původnímu účelu, tedy ke konání bohoslužeb. Shromáždění Džumské mešity bylo úředně registrováno jako náboženská organizace Exekutivní správou Sabailské oblasti v prosinci 1992 a výborem Ministerstva spravedlnosti Ázerbájdžánské republiky v březnu 1993.

Širin hamam
Shirin hamam, Gasim bey Bathhouse

Širin hamam (hamam=lázně) byly postaveny v 17. století. Dnes fungují jako Muzeum bylinného léčitelství.